uživatel eliminován | 16. 12. 2019, 07:10:09 |

!1394!
Láska a sex, je zde díky geniální inteligenci. Jak funguje láska a sex? „Láska a sex je jedno z nejdiskutovanějších společenských témat! Láska a sex jsou všude kolem nás. Největší filmové kasovní trháky mají vždy jako jednu z ústředních zápletek sex a lásku. Pusťte si rádio, uslyšíte jen samé písničky o sexu a lásce. Nejstarší dochovaná báseň je, jak jinak, než o sexu a lásce. Zamilované lidi potkáte na ulicích, v obchodech, ve škole, v práci. Všude na světě se lidé milují a souloží. Všude na světě lidé pro lásku a sex žijí, umírají a zabíjejí jeden druhého. Co je to sex a láska? Emoce, soubor emocí? Nebo něco mnohem víc? Jaký je její účel a jak nás ovlivňuje? Jakým způsobem ji náš mozek řídí?
Proč se cítíme tak strašně, když nás odmítne někdo, koho milujeme? A co dokáže sex a lásku spolehlivě zabít? Lidé často říkají, že sex a láska je spolu s nenávistí nejsilnější emoce, kterou můžeme cítit. To není pravda. Sex a láska není emoce. Hlad a žízeň také nejsou emocemi. Jsou to základní existenční potřeby. Jako sex a láska. Jedná se o jednu z nejsilnějších motivací, které v životě máme. Často přerůstá až v obsesi a posedlost. Sex a láska je doslova hnací motor evoluce. V neposlední řadě je to také závislost, což dokládá fakt, že zamilovaní lidé mají velmi aktivní právě tu část mozku, která je činná ve chvíli, kdy konzumujete tvrdé drogy. Co se stane, když se zamilujete? Především veškerou svoji energii zaměříte na jednu konkrétní osobu.
Nedokážete na ni (něho) přestat myslet, všechno své konání podřizujete jedinému účelu (být s tím druhým). Charakteristickou vlastností sexu a lásky je touha. Toužíte po milovaném člověku, chcete být neustále na blízku a chcete, aby byla vaše sexuální láska opětována. Jaký mechanismus v našem mozku má na starosti sex a lásku? Kupodivu není jen jeden, ale hned tři, stejně jako jsou tři druhy lásky. Třemi hnacími motory sexu a lásky jsou tak u člověka, sexuální pud, romantická láska (zamilovanost), partnerská láska (oddanost). Na začátku vás nic „netíží“ a máte volnou hlavu. Jste otevřeni novým podnětům.
Přestože to nikdy není tak, že máte chuť „mít sex se vším, co se hýbe“ (máte priority), sexuální pud nás nutí se doširoka rozhlížet kolem sebe, hodnotit a vybírat z velkého množství potencionálních objektů. Hlavní funkcí sexuální potřeby je tedy výběr. Sex funguje pro obě pohlaví do jisté míry stejně. Známé „žena potřebuje k sexu city, chlap si to dokáže užít i bez“ je tak trochu mýtus. Ženy jsou k citovému vzplanutí sice trochu náchylnější, ale dokážou sex prožívat i bez citové zainteresovanosti, stejně jako muži. Při sexu a lásce mozek uvolňuje hormon dopamin, který je svázaný s většinou příjemných věcí (fyzická aktivita, příjem potravy, smích…). Proto se nám sex a láska tak líbí.
Dopamin se uvolňuje i v případě, že jste s člověkem, do kterého jste zamilovaní. Je tedy vázán i na romantickou lásku (zamilovanost), jelikož uspokojuje touhu. Proto se stává, že se při příležitostném sexu zamilujete. Nikdo zatím nepřišel na to, proč se do určitého člověka zamilujeme a do jiného ne. Tedy co to přesně způsobuje. Umíme vcelku přesně popsat, co se děje, když se to stane, ale už nevíme, proč k tomu dojde u jednoho konkrétního objektu zájmu. Zdůvodnění „rozumíme si, jsme ze stejné společenské vrstvy, podobné inteligence, shodných názorů atd.“ je krajně nedostatečné, protože takových lidí můžeme potkat denně hned několik a nikdo z nich nás nezaujme.
Pak ovšem potkáme někoho, kdo se nám zdá „úplně jiný“, než všichni ostatní a přijde zásadní zlom. Jako by šlo obrazně o klíč a zámek? Od otevřeného pohledu a hodnocení co největšího počtu jedinců přejdete ve velice krátké době k přesně opačnému případu. Zaměření se na jednoho konkrétního člověka a naprosté ignorování všech ostatních. Váš cíl je pro vás náhle jediný, jedinečný. Jste jím posedlí. Nemyslíte na nikoho jiného a stáváte se závislými.
Smyslem zamilovanosti a sexu je navázat vás na jednoho konkrétního budoucího partnera. Váš mozek už v tomto případě kalkuluje s tím, že se svou zbožňovanou polovičkou jednou vychováte potomky. Dochází tedy k tomu, že si milovaný objekt sexuálně nárokujete. Pokud máte se ženou pouze sex, je vám vcelku jedno, jestli se pak vyspí s někým jiným. Pokud jste do ní zamilovaní, vadí vám to velmi. Jak už bylo řečeno, důvod je evoluční, nevyplatilo by se vám být s partnerkou, s níž byste vychovávali děti jiného chlapa.
Význam sexu a lásky je tak z hlediska přírody primárně ten, aby se dali dohromady dva lidé, kteří spolu vychovají děti. Zamilovanost je ze všech tří druhů lásky nejsilnější. Láska pro vás v tomto případě znamená smysl života, hlavní motivaci, největší cíl. Jestliže necháte zamilované lidi podstoupit vyšetření mozku pomocí MRI (magnetická rezonance), zjistíte, že mají aktivní stejnou část mozku, která je spojována s motivací, zaměřením na cíl a primárně také s touhou. Tato část mozku je také systémem, jenž vypočítává zisky a ztráty a nejvíc aktivní je v případě, kdy se rozhodnete riskovat obrovskou ztrátu pro obrovský zisk jako v případě, kdy se zamilujete.
Nešťastně zamilovaní lidé se cítí tak špatně právě proto, že nemohou dostat, co chtějí a uspokojit tu část mozku, která se zabývá motivací. Pokud vás odkopne člověk, do kterého jste zamilovaní, ještě více tím aktivujete mozkové centrum pro motivaci, což vás má donutit k tomu se jakoby „víc snažit“ a zvyšuje se tím tak touha dosáhnout vašeho cíle. Jinými slovy, zamilujete se ještě víc. Nešťastnou lásku nejlépe vystihuje citát: Jsme dobytek, který nebyl stvořen k tomu, aby byl šťastný, ale k sexuální reprodukci.
Často se rozlišuje mezi „být zamilovaný“ (předchozí případ) a „milovat“. Tomu druhému se také někdy říká „pravá láska“. V zásadě se jedná o trvalé připoutání se k jednomu člověku de facto za účelem zplodit a vychovat potomky. Vytrácí se vášeň a osudová touha (nejsou již potřeba, prvotního cíle bylo dosaženo) a nastupuje určité „souznění duší“, tedy stav, kdy si dva partneři prostě dlouhodobě „sedí“. I tady hraje vliv dopaminu určitou roli. Při sexu cítí milující se lidé souznění a osudovou spřízněnost (což vytváří onen rozdíl mezi „pouhým sexem“ a milováním), za což může právě uvolňování dopaminu do těla.
Je to jeden z nástrojů mozku pro přechod mezi zamilovaností a partnerskou láskou a upevňování vazby na druhého člověka. Je zajímavé, že platí rčení „Pravá láska trvá navěky.“ I po mnoha letech manželství je u mnoha lidí mozkové centrum pro lásku stále aktivní. V mozku jsou tedy tři základní systémy (hnací motory) pro lásku. Centrum pro sex, pro zamilovanost (touhu) a pro partnerskou („pravou“) lásku. Tyto tři systémy mají každý svůj specifický význam a jsou vzájemně propojené. Mohou však fungovat i odděleně.
Lze mít manželku, kterou milujete, potom milenku, s kterou souložíte, a ještě k tomu se může stát, že potkáte ženu, do které se bezhlavě zamilujete. Tohle funguje jak u mužů, tak u žen. Kromě dopaminu je v těle důležitý ještě jeden hormon. Takzvaný hormon štěstí. Serotonin. Pocit štěstí je záležitostí spíše dlouhodobého hlediska. Serotonin obecně není spojován s centry mozku pro motivaci a touhu, jako je tomu u dopaminu. Hladiny serotoninu a dopaminu se však vzájemně ovlivňují. Čím vyšší je hladina serotoninu v těle, tím nižší je hladina dopaminu a tím méně se ho uvolňuje do organismu.
Pokud dlouhodobě cítíte štěstí, klesá u vás motivace a touha (není po čem toužit) a také pravděpodobnost, že se zamilujete. Lidé s depresí mají většinou nízkou hladinu serotoninu (cítí se dlouhodobě nešťastní). Při dlouhodobém užívání antidepresiv dochází ke zvyšování hladiny serotoninu, avšak zároveň k současnému stlačování hladiny dopaminu. Dopamin je svázán především s touhou (romantickou láskou) a sexem. Sex a schopnost prožít orgasmus ovlivňuje romantickou a partnerskou lásku.
V konečném důsledku tak člověk dlouhodobě užívající antidepresiva není schopen někoho milovat, zamilovat se ani si dostatečně vychutnat sex. Všechny tři systémy „na lásku“ jsou vzájemně propojeny a vyřazení jednoho z nich, znamená, že přestanou fungovat i zbylé dva. Drogy zabíjí sex a lásku. A život bez sexu a lásky postrádá smysl. Sex a láska občas znamená jen bolest a utrpení z nepředstavitelné ztráty. Bývá ovšem i zdrojem nekonečného štěstí. Je to jeden ze skutečných smyslů života. Nemáme možnost volby, sex a láska je nedílnou součástí nás samých, našeho těla a našeho mozku. Je to nejúžasnější vynález přírody. S láskou a sexem se nerodíme, s normální láskou a normálním sexem se stáváme normálními lidmi.
!54!

reagovat