Diskuze a otázky - Proč se mají vysokoškoláci dobře?

úvodní strana | aktualizovat | dolů

koubavit

koubavit | 1. 04. 2019, 07:11:09 | příspěvky uživatele | napsat uživateli

Veliký zájem o studium vysoké školy je způsoben tím že titul dává vysokoškolákům protekci a tak se mají dobře. Podívejme se na sport zde není možná protekce a tak je zde každý existenční úspěch krátce a potom je zde neúspěch. Pokud bychom vysokoškoláky podrobili každý rok testování na to, jestli si vysokoškolský titul zaslouží, tak bychom museli odebrat většině vysokoškoláků jejich vysokoškolský titul, a tím i jejich vysoké funkce. Tím se dostáváme k problému třídně uzavřeného konzumního systému, který nefunguje ekonomicky a politicky, protekce má za následek zaostalost a tím i bídu a nezaměstnanost.
Paraziti se opevnili ve svých vysokých funkcích, kde mají k dispozici sekretářky a služební řidiče, slepý nemůže vést slepé, protože všichni spadnou nakonec do jámy. Kontrolní systémy selhali díky protekcionismu, dáváme protekci tomu co si naši protekci nezaslouží, dobrota je příčinou naší ekonomické žebroty. Proč by nemohl mít podnik za rok každý měsíc nového ředitele a stát každý měsíc nového prezidenta, plevel nesmí dostat šanci k tomu aby zakořenil a vyrostl. To co nebojuje to degeneruje, život je hra podle pravidel, jde o to změnit pravidla tak aby zde už nebyla protekce pro lháře a zloděje.

reagovat

Nejlepší odpověď podle autora

koubavit

koubavit | 1. 04. 2019, 08:30:45

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou výroční zprávu za rok 2018, ve které nejen shrnuje svá zjištění z kontrol, ale také hodnotí postup státu ve vybraných politikách a jeho hospodaření. Výrazně se také věnuje srovnání ČR se zahraničím. NKÚ ve zprávě ukazuje na konkrétních oblastech, že veřejný sektor v ČR nedokázal dostatečně reagovat na dynamické proměny a výzvy, kterým společnost čelí. Ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. I když stát do těchto oblastí investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká.

„První podmínkou pro to, abychom našli řešení, je uvědomit si závažnost situace. Máme „zasukovaný“ stát, který neumí řadě problémů čelit. Je třeba vyhodnotit nezbytnost a účinnost vládní regulace. Měli bychom se podívat také na právní rámec a jeho efektivitu při řešení sporů, koncipovat vládní intervence s ohledem na poměr nákladů a výnosů,“ uvádí prezident NKÚ Miloslav Kala.

Potřebné reformy se podle NKÚ v řadě oblastí stále oddalují. Například na splnění daňových povinností u nás firmy potřebují o 40 % více času, než je průměr zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu, a to 230 hodin. Některá opatření zavedená státem v rámci boje proti daňovým únikům administrativní zátěž naopak zvýšila. Přestože například kontrolní hlášení je elektronické, narostla doba pro administraci povinností plátců DPH o 14 hodin.

ČR také podle NKÚ významně zaostává v rozvoji on-line služeb státu. Nedaří se napravit situaci v oblasti informačních technologií a to digitalizaci státu nejen prodlužuje, ale také prodražuje. Řízení této oblasti postrádá koncepci, chybí personální kapacity a stát je často závislý na externích dodavatelích. NKÚ na tento problém upozorňuje opakovaně. V rozvoji eGovernmentu ČR nadále výrazně zaostává i ve srovnání se zeměmi EU. Míra on-line kontaktu mezi orgány veřejné moci a občany je podle Evropské komise jedna z nejnižších v EU, pohybujeme se na 22. místě.

Dlouhodobě se nedaří změnit situaci v rozvoji infrastruktury, ať už jde o výstavbu silnic nebo dopravu na železnici. To má přitom negativní dopad i na konkurenceschopnost země. Podle zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2018 je ČR v kvalitě silnic na 68. pozici ze 140 zemí. V rámci EU obsadila ČR dokonce až 23. místo. Zatímco v některých sousedních zemích trvá příprava výstavby infrastrukturních staveb 5 let, v ČR je to i 13 a více.

Investoři se potýkají s množstvím nekoordinovaných právních předpisů, úředníci jsou motivováni k extenzivnímu výkladu zákona a proces projednávání se neustále řetězí. Na problémy při stavbě silnic a dálnic NKÚ opakovaně upozorňuje, překážkou jsou nejen neefektivní postupy při přípravě staveb, ale také složitost a časová náročnost legislativního procesu. Jen změna zákona o urychlení infrastrukturních staveb trvala čtyři roky.

Stát by měl také lépe plnit svou roli, pokud jde o bytovou politiku a definovat sociální bydlení. Do podpory bydlení jako jedné z nejzákladnějších potřeb občanů stát investoval od roku 1997 do roku 2017 celkem 232 miliard korun. Přes takové množství prostředků však NKÚ zjistil, že v některých oblastech se situace zhoršovala. Roste například počet sociálně vyloučených lokalit i počet obyvatel v nich. V ČR navíc stále neexistuje zákon o sociálním bydlení a jeho přijetí se neustále odkládá. Podle NKÚ přitom hrozí, že dostupnost bydlení pro různě ohrožené skupiny obyvatel se bude nadále zhoršovat.

Nemalé prostředky investuje stát také do zlepšení životního prostředí, ale ani tady neplní cíle, které si sám stanovil. Například tempo, jakým se snižuje objem hlavních škodlivých látek v ovzduší, se spíše zpomaluje. Podle Evropské agentury pro životní prostředí zaujímala ČR 8. místo. Pokud jde o částice polétavého prachu PM 10, patří v Evropě mezi země s horší kvalitou ovzduší. Plnit své cíle nezvládá ČR ani v úsporách energie. Je přitom zemí s třetí největší energetickou náročností v EU, která je více než dvojnásobná oproti průměru. I přes investované prostředky, ale do roku 2017 splnila ČR jen 1 % z úspor plánovaných do roku 2020.

Tyto i další oblasti ukazují, že stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Na malé výkonnosti celé státní správy se podepisuje stávající struktura a procesy. Častým nedostatkem je také nízká kvalita řízení a kontroly ze strany odpovědných orgánů.

V diskuzi je 6 příspěvků a shlédlo ji 276 uživatelů .

Pro přidání komentáře musíš být přihlášen(a).

koubavit

koubavit | 2. 04. 2019, 13:03:24 | více příspěvků | napsat uživateli

> MiselMACka2019
https://www.bohnice.cz/

MiselMACka2019

MiselMACka2019 | 2. 04. 2019, 11:02:39 | více příspěvků | napsat uživateli

Nesledujte HOUBU KOUBU - sledujte JARKU BROKI :-)
https://www.youtube.com/channel/UC4NMvlS6dOaM-4NTuDTY_fQ

koubavit

koubavit | 1. 04. 2019, 21:50:38 | více příspěvků | napsat uživateli

> Thomikayra
https://youtu.be/FlpNaIIK0X0

Thomikayra

Thomikayra | 1. 04. 2019, 19:48:54 | více příspěvků | napsat uživateli

Pěkný. To jsi jen okopíroval to, co jsem slyšel ve zprávách. Nějakej závěr k tomu? ( Smajlík co se cpe tlačenkou s cibulí ) !651!

skandian

skandian | 1. 04. 2019, 17:54:52 | více příspěvků | napsat uživateli

nejen to, že titul je upřednostňován před zkušenostmi, ale také je tu hodně vysokých škol, které samozřejmě potřebují studenty. Takže naberou kdeco.

koubavit

koubavit | 1. 04. 2019, 08:30:45 | více příspěvků | napsat uživateli

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou výroční zprávu za rok 2018, ve které nejen shrnuje svá zjištění z kontrol, ale také hodnotí postup státu ve vybraných politikách a jeho hospodaření. Výrazně se také věnuje srovnání ČR se zahraničím. NKÚ ve zprávě ukazuje na konkrétních oblastech, že veřejný sektor v ČR nedokázal dostatečně reagovat na dynamické proměny a výzvy, kterým společnost čelí. Ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. I když stát do těchto oblastí investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká.

„První podmínkou pro to, abychom našli řešení, je uvědomit si závažnost situace. Máme „zasukovaný“ stát, který neumí řadě problémů čelit. Je třeba vyhodnotit nezbytnost a účinnost vládní regulace. Měli bychom se podívat také na právní rámec a jeho efektivitu při řešení sporů, koncipovat vládní intervence s ohledem na poměr nákladů a výnosů,“ uvádí prezident NKÚ Miloslav Kala.

Potřebné reformy se podle NKÚ v řadě oblastí stále oddalují. Například na splnění daňových povinností u nás firmy potřebují o 40 % více času, než je průměr zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu, a to 230 hodin. Některá opatření zavedená státem v rámci boje proti daňovým únikům administrativní zátěž naopak zvýšila. Přestože například kontrolní hlášení je elektronické, narostla doba pro administraci povinností plátců DPH o 14 hodin.

ČR také podle NKÚ významně zaostává v rozvoji on-line služeb státu. Nedaří se napravit situaci v oblasti informačních technologií a to digitalizaci státu nejen prodlužuje, ale také prodražuje. Řízení této oblasti postrádá koncepci, chybí personální kapacity a stát je často závislý na externích dodavatelích. NKÚ na tento problém upozorňuje opakovaně. V rozvoji eGovernmentu ČR nadále výrazně zaostává i ve srovnání se zeměmi EU. Míra on-line kontaktu mezi orgány veřejné moci a občany je podle Evropské komise jedna z nejnižších v EU, pohybujeme se na 22. místě.

Dlouhodobě se nedaří změnit situaci v rozvoji infrastruktury, ať už jde o výstavbu silnic nebo dopravu na železnici. To má přitom negativní dopad i na konkurenceschopnost země. Podle zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2018 je ČR v kvalitě silnic na 68. pozici ze 140 zemí. V rámci EU obsadila ČR dokonce až 23. místo. Zatímco v některých sousedních zemích trvá příprava výstavby infrastrukturních staveb 5 let, v ČR je to i 13 a více.

Investoři se potýkají s množstvím nekoordinovaných právních předpisů, úředníci jsou motivováni k extenzivnímu výkladu zákona a proces projednávání se neustále řetězí. Na problémy při stavbě silnic a dálnic NKÚ opakovaně upozorňuje, překážkou jsou nejen neefektivní postupy při přípravě staveb, ale také složitost a časová náročnost legislativního procesu. Jen změna zákona o urychlení infrastrukturních staveb trvala čtyři roky.

Stát by měl také lépe plnit svou roli, pokud jde o bytovou politiku a definovat sociální bydlení. Do podpory bydlení jako jedné z nejzákladnějších potřeb občanů stát investoval od roku 1997 do roku 2017 celkem 232 miliard korun. Přes takové množství prostředků však NKÚ zjistil, že v některých oblastech se situace zhoršovala. Roste například počet sociálně vyloučených lokalit i počet obyvatel v nich. V ČR navíc stále neexistuje zákon o sociálním bydlení a jeho přijetí se neustále odkládá. Podle NKÚ přitom hrozí, že dostupnost bydlení pro různě ohrožené skupiny obyvatel se bude nadále zhoršovat.

Nemalé prostředky investuje stát také do zlepšení životního prostředí, ale ani tady neplní cíle, které si sám stanovil. Například tempo, jakým se snižuje objem hlavních škodlivých látek v ovzduší, se spíše zpomaluje. Podle Evropské agentury pro životní prostředí zaujímala ČR 8. místo. Pokud jde o částice polétavého prachu PM 10, patří v Evropě mezi země s horší kvalitou ovzduší. Plnit své cíle nezvládá ČR ani v úsporách energie. Je přitom zemí s třetí největší energetickou náročností v EU, která je více než dvojnásobná oproti průměru. I přes investované prostředky, ale do roku 2017 splnila ČR jen 1 % z úspor plánovaných do roku 2020.

Tyto i další oblasti ukazují, že stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Na malé výkonnosti celé státní správy se podepisuje stávající struktura a procesy. Častým nedostatkem je také nízká kvalita řízení a kontroly ze strany odpovědných orgánů.


Přihlášení
 
@libimseti.cz

registrovat se

Klíčová slova

titulvysokoškolákdobréprotekcevysokátestováníneúspěchvětšinazájemúspěchstudiumroksportfunkceškola

Podobná témata

Moje témata

Pro zobrazení tvých diskuzí se musíš přihlásit.

Oblíbená témata

Pro zobrazení tvých oblíbených témat se musíš přihlásit.

k obsahu ↑