MiselMACka2019 | 2. 04. 2019, 11:02:39 | více příspěvků | napsat uživateli

Nesledujte HOUBU KOUBU - sledujte JARKU BROKI :-)
https://www.youtube.com/channel/UC4NMvlS6dOaM-4NTuDTY_fQ

Thomikayra | 1. 04. 2019, 19:48:54 | více příspěvků | napsat uživateli

Pěkný. To jsi jen okopíroval to, co jsem slyšel ve zprávách. Nějakej závěr k tomu? ( Smajlík co se cpe tlačenkou s cibulí ) !651!

uživatel eliminován | 1. 04. 2019, 08:30:45

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou výroční zprávu za rok 2018, ve které nejen shrnuje svá zjištění z kontrol, ale také hodnotí postup státu ve vybraných politikách a jeho hospodaření. Výrazně se také věnuje srovnání ČR se zahraničím. NKÚ ve zprávě ukazuje na konkrétních oblastech, že veřejný sektor v ČR nedokázal dostatečně reagovat na dynamické proměny a výzvy, kterým společnost čelí. Ať už jde o digitalizaci, zjednodušení daňových povinností, úspory energií, sociální bydlení či dopravu. I když stát do těchto oblastí investuje výrazné prostředky, nedostává za ně to, co čeká.

„První podmínkou pro to, abychom našli řešení, je uvědomit si závažnost situace. Máme „zasukovaný“ stát, který neumí řadě problémů čelit. Je třeba vyhodnotit nezbytnost a účinnost vládní regulace. Měli bychom se podívat také na právní rámec a jeho efektivitu při řešení sporů, koncipovat vládní intervence s ohledem na poměr nákladů a výnosů,“ uvádí prezident NKÚ Miloslav Kala.

Potřebné reformy se podle NKÚ v řadě oblastí stále oddalují. Například na splnění daňových povinností u nás firmy potřebují o 40 % více času, než je průměr zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu, a to 230 hodin. Některá opatření zavedená státem v rámci boje proti daňovým únikům administrativní zátěž naopak zvýšila. Přestože například kontrolní hlášení je elektronické, narostla doba pro administraci povinností plátců DPH o 14 hodin.

ČR také podle NKÚ významně zaostává v rozvoji on-line služeb státu. Nedaří se napravit situaci v oblasti informačních technologií a to digitalizaci státu nejen prodlužuje, ale také prodražuje. Řízení této oblasti postrádá koncepci, chybí personální kapacity a stát je často závislý na externích dodavatelích. NKÚ na tento problém upozorňuje opakovaně. V rozvoji eGovernmentu ČR nadále výrazně zaostává i ve srovnání se zeměmi EU. Míra on-line kontaktu mezi orgány veřejné moci a občany je podle Evropské komise jedna z nejnižších v EU, pohybujeme se na 22. místě.

Dlouhodobě se nedaří změnit situaci v rozvoji infrastruktury, ať už jde o výstavbu silnic nebo dopravu na železnici. To má přitom negativní dopad i na konkurenceschopnost země. Podle zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2018 je ČR v kvalitě silnic na 68. pozici ze 140 zemí. V rámci EU obsadila ČR dokonce až 23. místo. Zatímco v některých sousedních zemích trvá příprava výstavby infrastrukturních staveb 5 let, v ČR je to i 13 a více.

Investoři se potýkají s množstvím nekoordinovaných právních předpisů, úředníci jsou motivováni k extenzivnímu výkladu zákona a proces projednávání se neustále řetězí. Na problémy při stavbě silnic a dálnic NKÚ opakovaně upozorňuje, překážkou jsou nejen neefektivní postupy při přípravě staveb, ale také složitost a časová náročnost legislativního procesu. Jen změna zákona o urychlení infrastrukturních staveb trvala čtyři roky.

Stát by měl také lépe plnit svou roli, pokud jde o bytovou politiku a definovat sociální bydlení. Do podpory bydlení jako jedné z nejzákladnějších potřeb občanů stát investoval od roku 1997 do roku 2017 celkem 232 miliard korun. Přes takové množství prostředků však NKÚ zjistil, že v některých oblastech se situace zhoršovala. Roste například počet sociálně vyloučených lokalit i počet obyvatel v nich. V ČR navíc stále neexistuje zákon o sociálním bydlení a jeho přijetí se neustále odkládá. Podle NKÚ přitom hrozí, že dostupnost bydlení pro různě ohrožené skupiny obyvatel se bude nadále zhoršovat.

Nemalé prostředky investuje stát také do zlepšení životního prostředí, ale ani tady neplní cíle, které si sám stanovil. Například tempo, jakým se snižuje objem hlavních škodlivých látek v ovzduší, se spíše zpomaluje. Podle Evropské agentury pro životní prostředí zaujímala ČR 8. místo. Pokud jde o částice polétavého prachu PM 10, patří v Evropě mezi země s horší kvalitou ovzduší. Plnit své cíle nezvládá ČR ani v úsporách energie. Je přitom zemí s třetí největší energetickou náročností v EU, která je více než dvojnásobná oproti průměru. I přes investované prostředky, ale do roku 2017 splnila ČR jen 1 % z úspor plánovaných do roku 2020.

Tyto i další oblasti ukazují, že stát není schopen správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Na malé výkonnosti celé státní správy se podepisuje stávající struktura a procesy. Častým nedostatkem je také nízká kvalita řízení a kontroly ze strany odpovědných orgánů.