Nebopeklo | 4. 11. 2008, 20:13:25 | příspěvky uživatele | napsat uživateli

V pekle: Když jsme procházeli mezi děrami ohně, ruce ztracených se natahovaly k Ježíši a prosebným
hlasem k němu volali o milost. Jejich kosti byly šedočerné od pálení, žádné živé maso, ani , pusť mne ven!“ Ježíš řekl: „Moje Slovo je pravda a to Slovo prohlašuje, že všichni musí činit pokání a odvrátit se od svých hříchů a musí mne požádat, abych přišel
do jejich životů, aby unikli tomuto místu. Skrze Moji krev je odpuštění hříchů. Já jsem věrný a
spravedlivý, a odpustím všem těm, kteří ke mně přijdou. Nevyženu je ven.“ Obrátil se, pohleděl na ženu a řekl: „Pokud bys mne uposlechla, přišla ke mně a kála se, Já bych ti odpustil.“ Žena se zeptala: „Pane, je odsud nějaká cesta ven?“ Ježíš promluvil velmi něžně: „Ženo, bylo ti dáno mnoho příležitostí k pokání, ale ty jsi zatvrdila své srdce a nekála ses. A věděla jsi, že moje Slovo říká, že všechny nevěstky budou mít svůj díl v jezeře ohně.“ Ježíš se ke mně otočil a řekl: „Tato žena měla hříšný poměr s mnoha muži a způsobila rozpad mnoha
rodin. Přes to všechno jsem ji stále miloval. Nepřišel jsem k ní s odsouzením, ale se spasením. Posílal jsem k ní mnoho svých služebníků, aby činila pokání ze svých zlých cest, ale neučinila tak.
Napáchala mnoho zlého, a přece jsem jí
chtěl odpustit, pokud by přišla ke Mně. Satan do ní vstoupil a ona hořkla stále více a druhým
neodpouštěla. Chodila do církve jen proto, aby získala muže. Když je našla, svedla je. Kdyby jen přišla ke Mně, všechny její hříchy by byly očištěny Mou krví. Jednou částí Mi chtěla sloužit, ale nemůžete sloužit Bohu a Satanu najednou. Každý člověk se musí sám rozhodnout, komu bude
sloužit.“ Ježíš mi řekl: Satan nechce, abychom se dověděli pravdu o pekle. Ani v těch nejdivočejších snech bych si nikdy nedokázala představit, že by peklo mohlo být tak hrozné.
„Dítě,“ řekl mi, „není vůle Otce, aby kdokoli zahynul. Satan mnohé podvádí a oni ho následují. Ale Bůh je odpouštějící, On je Bohem lásky. Kdyby jen tito lidé opravdově přišli k Otci a činili pokání, On by jim odpustil.“
Znovu jsme procházeli kolem ohnivých děr s lidmi v trápení, jak už jsem to popsala. Můj Pane, můj Pane, takové hrůzy!, myslela jsem si. Šli jsme dál a dál kolem mnoha hořících duší. Všude po cestě se
hořící ruce natahovaly k Ježíši. Tam, kde mělo být tělo, byly jen kosti, šedá hmota s hořícím a
zkaženým masem visícím v cárech. Uvnitř každé kostry byla špinavě šedá mlhovitá duše. Z jejich
křiku se dalo poznat, že tento oheň cítily, i červy, bolest a beznaděj. A jejich volání naplnilo moji duši
zármutkem tak velikým, že se to nedá popsat. Kdyby jen ti lidé naslouchali, myslela jsem si, vůbec by
tady nemuseli být. Věděla jsem, že ztracení v pekle měli všechny své smysly. Pamatovali si na vše, co
9 jim kdy bylo řečeno. Věděli, že pro ně není cesty ven z těchto plamenů a že jsou ztraceni navěky. A
přece, bez naděje, stále doufali, když volali k Ježíši o milost.
Zastavili jsme se u další jámy. Vypadala naprosto stejně jako všechny ostatní. Uvnitř byla postava
ženy, což jsem poznala podle hlasu. Volala k Ježíši o vysvobození z plamenů. Ježíš pohleděl na ženu
s láskou a řekl: „Když jsi byla na zemi, volal jsem tě, abys ke mně přišla. Prosil jsem tě, abys své srdce
dala se mnou do pořádku předtím, než bude příliš pozdě. Navštívil jsem tě mnohokrát v půlnoční
hodině, abych ti řekl o své lásce. Přemlouval jsem tě, miloval jsem tě, přitahoval jsem tě svým
Duchem. Řekla jsi: Ano, Pane, budu tě následovat - svými rty jsi řekla, že mě miluješ, ale tvoje srdce
to tak nemyslelo. Věděl jsem, kde je tvoje srdce. Často jsem ti posílal své služebníky, aby ti řekli o
pokání z hříchů a abys přišla ke mně, ale ty jsi nenaslouchala. Chtěl jsem tě použít, abys sloužila
druhým, abys pomohla ostatním Mne nalézt. Ale ty jsi chtěla svět a ne Mě. Volal jsem tě, ale ty jsi
Mne neposlouchala a nečinila pokání ze svých hříchů.“
Žena řekla Ježíši: „Vzpomeň si, Pane, jak jsem chodila do shromáždění a byla jsem dobrou ženou.
Připojila jsem se k církvi, byla jsem členkou Tvé církve. Věděla jsem, že mě povoláváš ke službě,
věděla jsem, že musím uposlechnout to volání za každou cenu a také jsem tak učinila.“ Ježíš řekl:
„Ženo, stále jsi plná lži a hříchu. Volal jsem tě, ale ty jsi Mne neuposlechla. Pravda, byla jsi členkou
církve, ale to tě do nebe nedostane. Tvoje hříchy byly mnohé a pokání jsi nečinila. Způsobila jsi, že
mn

reagovat